Tech Gear v0

Prostý začátek

Jak jsem již zmínil v předchozím článku, černobylskou zakázanou Zónu jsem navštívil poprvé v květnu 2015. Jelikož internet je plný fotografií z této oblasti, chtěl jsem si zpátky přivézt něco víc než jen obrázky, chtěl jsem video. Proto jsem si speciálně pro tento účel těsně před odjezdem na Ukrajinu půjčil GoPro Hero3 s hrudním držákem. Bez jakýchkoliv předchozích zkušeností s natáčením na akční kamerku. Což byl tzv. "fatal error". A nebo velké štěstí - jak se to vezme. Protože pokud bych byl tenkrát spokojen s výsledkem, možná bych se později vůbec neposunul k 3D technologii...

První chyba, které jsem se dopustil, bylo nastavení kamery na 24 snímků za vteřinu, z důvodu menšího datového toku a ušetření místa na mé v tu dobu jediné microSD kartě. Vůbec jsem neměl tušení, jaký je to z hlediska postprodukce průšvih. Už tehdy jsem tušil, že všechna pořízená videa budu muset prohnat nějakým softwarovým stabilizátorem obrazu. Ale ani by mě nenapadlo, že potom budou budovy na videu tančit. Samozřejmě, mohl jsem se vymlouvat na vliv radiace...ale raději jsem se nakonec rozhodl videa vůbec nikde a nikomu neprezentovat. A pokud ano, tak pouze jako ukázku mého čistého amatérismu. Takže níže můžete vidět výsledek tří hlavních faktorů - nízkého počtu snímků za sekundu (24 fps), příliš rychlého pohybu kamery a použití softwarové stabilizace v postprodukci. Nebudu zde z technického hlediska vysvětlovat důvody, pouze uvedu dobrou radu - vždycky natáčejte videa minimálně na 30 fps. Pokud chcete dosáhnout silnějšího "kino-filmového efektu", snižte počet snímků za vteřinu až při výsledném exportu. A kupte si víc paměťových karet, abyste nemuseli šetřit místem.

Druhé zde uvedené video je snad jediné hodné veřejné prezentaci z mého prvního výletu do Černobylu a je i celkem zajímavé. Šplhal jsem na sovětský protiraketový radar Duga-1 s kamerou GoPro upevněnou na hrudním držáku. Vypadá to jak z nějaké počítačové hry, že? 🙂 Bohužel jsme zde tenkrát neměli moc času a tak jsem stihnul vylézt pouze do 4. "patra", těsně nad koruny stromů, tak abych viděl z dálky Jadernou elektrárnu Černobyl.

I přes zmíněné filmařské fiasko jsem stejně věděl, že se do Černobylu jednoho dne vrátím. Ne primárně proto, abych tam natočil další video, ale proto, že celá oblast je dech beroucí. Atmosféra je tam opravdu velice silná. Při představě, co se tam všechno stalo, kolik lidí bylo touto katastrofou negativně poznamenáno ve všech možných ohledech, všudypřítomný duch komunismu...to dohromady tvoří docela silný koktejl působící na lidské emoce.

Přesně z těchto důvodů jsem celkem dlouho přemýšlel, jak efektivně toto místo zachytit a zmíněnou těžkou atmosféru Zóny předat dál lépe, než to dokáže klasické 2D video. Jelikož se trochu zajímám o herní průmysl a s tím úzce související virtuální realitu, nemohl mi uniknout vývoj VR headsetů a zobrazení stereoskopického tří-dimenzionálního obsahu. Postupné rozšíření této technologie na mobilní zařízení otevírá možnosti 3D ještě více lidem. Proto jsem se rozhodl jít cestou 3D filmu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *